úpravy videa . cz
Výpočetní technika výrazně proměnila řadu lidských oborů a této proměně se nevyhnul ani profesionální film a jeho distribuce. Novinky v kině se již řadu let nepromítají z filmového pásu, ale digitálními projektory z nosiče ve formátu DCP (digital cinema package). I mnohá menší kina jsou dnes digitalizována nebo o tom uvažují, aby se v nich mohly promítat novinky. Digitalizace má nicméně i další výhody: perfektní obraz každé kopie, možnost vysokého rozlišení, podpora 3D obrazu, prostorový zvuk a možnosti úprav titulků, které u klasického filmu nebyly možné.
DCP je balík datových souborů, obvykle značného objemu, který má pevnou strukturu. V tomto balíku najdete především značkovací XML a datové MXF soubory. Samotné video je uloženo jako sekvence jednotlivých obrázků pro každý snímek videa. Oproti obvyklým kodekům používaným pro komprimaci videí, např. H264 nebo HEVC, není tedy kvalita videa snížena mezi jednotlivými snímky. Výhodou je samozřejmě vysoká kvalita videa, nevýhodou je velký datový tok, který DCP vyžaduje. Ačkoliv DCP lze distribuovat na jakémkoliv datovém nosiči, obvykle se používá pevný disk.
Formát DCP vznikl již před více než deseti lety, nicméně proces normalizace nového formátu byl zdlouhavý a stále přináší nové specifikace. Důsledkem složitosti procesu jsou dva formáty: tzv. InterOp a SMPTE. Proces vzniku nového formátu řešila a řeší Society of Motion Picture & Televison Engineers, odtud zkratka SMPTE. Potřeba digitálního kina byla nicméně natolik urgentní, že ještě před dokončením konečné verze standardu vznikla první verze, nazvaná InterOp. Konečná SMPTE i první verze InterOp jsou podobné, ale bohužel ne stejné. V jednoduchosti lze říci, že verze InterOp je omezena a řada funkcí chybí či není podporována pro každý projekční systém. Vhodnější je, pokud to lze, držet se oficiálního formátu SMPTE.
Balík DCP souborů se vytváří specifickými programy a proces se nazývá DCP mastering, případně DCP authoring. Zdrojem videa je buď distribuční DCP balík či zdrojová videa ze střižny (obvykle ve formátu ProRes). Výsledná kvalita samozřejmě závisí na zdrojových souborech a nemůže být během zpracování zvýšena. Obvykle se pro použití v českém prostředí přidají titulky.