o.titulkování.cz
Titulky by neměly prozrazovat, že někdo začne mluvit. Měly by tedy začít nejdříve, když někdo začne mluvit. Na druhou stranu by titulky neměly být nasazeny ani později, protože divák nerad tápe, co se ve scéně děje. Určit, kdy postava začíná mluvit, nám pomůže program, který umí pracovat se zvukovou vlnou.
Nevadí, když je doba zobrazení titulku kratší než doba mluveného projevu – pokud není rozdíl příliš velký, protože divák pak má pocit, že něco zůstalo neotitulkováno. Nevadí ani, když je titulek zobrazen o něco delší dobu, pokud to opět není příliš dlouho. Dle povahy díla platí nicméně pravidlo, že by titulek neměl být zobrazen, pokud dojde ke střihu. Pravidlo by mělo být dodržováno především při střihu do jiné scény, naopak při dialozích není toto pravidlo tak zásadní. Rovněž není toto pravidlo klíčové, pokud postava mluví nezávisle na kameře, k čemuž často dochází například u dokumentů.
Titulky by neměly bezprostředně navazovat na sebe, protože pak si divák nemusí všimnout, že došlo ke změně titulku. To hrozí zvláště v případě, když jsou si následující titulky opticky, tedy výškou a šířkou, podobné. Je proto vhodné mezi dvěma titulky nechat krátkou pauzu, obvykle 0,12 sekundy (tři snímky systému PAL).
Shrnutí:
- titulek nasadit ve chvíli, kdy začne někdo mluvit,
- titulek může být zobrazen delší i kratší dobu, než někdo hovoří, pokud rozdíl není moc velký,
- mezi titulky nechat krátkou mezeru trvající 0,12 sekundy.